23. 7. 2024 | Díl #88

Archiv předchozích vydání naleznete níže na této stránce.

Úterní Dobíječ s Napoleonem Hillem

Buď svobodu, nebo smrt! (část první)

Zde si můžete přehrát hudební podkres

Milí čtenáři, Andrew Carnegie se narodil ve Skotsku v roce 1835. Jeho rodina se později přestěhovala do Spojených států a usadila se v Pensylvánii. Carnegie začal ve 13 letech pracovat v továrně na bavlnu. Velmi mu pomohlo, že mohl navštěvovat místní knihovnu. Většinu vzdělání totiž Carnegiemu zajistila jeho láska ke knihám, díky čemuž později získal odpovědnější pracovní pozice, až se vypracoval na ředitele Pensylvánské železnice.

V roce 1865 založil Andrew Carnegie první ze svých mnoha společností, které stavěly mosty, lokomotivy a koleje. Když ji Carnegie v roce 1901 prodal J. P. Morganovi, měla Carnegie Steel Company hodnotu 400 milionů dolarů a byla základem organizace, která se později stala U.S. Steel Corporation.

V roce 1870 začal Carnegie poskytovat své četné filantropické dary. Nejvíce se proslavil stavbami veřejných knihoven, které byly zdarma. To, že Carnegie kladl tak velký důraz na knihovny nepochybně způsobila jeho láska ke knihám a vděčnost za to, jaký užitek mu četba přinesla.

V roce 1889 napsal Carnegie knihu The Gospel of Wealth (Evangelium bohatství), v níž vyjádřil svůj názor, že bohatí lidé jsou pouze „správci“ svého bohatství a mají morální povinnost toto bohatství rozdělovat tak, aby podporovali blahobyt a štěstí obyčejných lidí. Carnegie byl plodný spisovatel, ale nejznámější je jeho citát: „Člověk, který umírá jako boháč, umírá zneuctěný.“

Když Carnegie v roce 1901 odcházel do důchodu, jeho cílem bylo rozdat své jmění. Nejenže věnoval dary na založení více než 2 500 knihoven, ale poskytl varhany stovkám kostelů. Byl mecenášem mnoha neziskových organizací, vysokých a jiných škol ve svém rodném Skotsku, ve Spojených státech a v dalších částech světa. To vše dělal nejen sám Carnegie, ale stihl také založit několik fondů a institucí nesoucích jeho jméno. Když Andrew Carnegie v roce 1919 zemřel, stihl rozdat přibližně 350 milionů dolarů a jeho odkaz díky nejrůznějším fondům a institucím pokračuje dodnes.

Většina lidí po sobě nezanechá takový odkaz, pokud jde o peněžní příspěvky ve prospěch lidstva, který by se mohl srovnávat s odkazem Andrewa Carnegieho. Téměř každý však může zanechat odkaz v té či oné podobě, a nemusí mít jen peněžní charakter.

 Don Green

                Ředitel Nadace Napoleona Hilla

Z pera Napoleona Hilla

Buď svobodu, nebo smrt! (část první)

Významnost rozhodnutí se odvíjí od velikosti odvahy potřebné k jeho udělání. Zásadní rozhodnutí, na nichž byla vybudována civilizace, byla učiněna přijetím velkého rizika, které často znamenalo i možnou smrt.

Lincolnovo rozhodnutí vydat své Prohlášení o rovnoprávnosti, které přineslo svobodu barevným lidem v Americe, bylo učiněno s plným porozuměním tomu, že tento akt obrátí tisíce přátel a politických zastánců proti němu. Věděl také, že vydání tohoto prohlášení přinese smrt tisícům mužů na bojišti. Nakonec stálo život samotného Lincolna. To vyžadovalo odvahu.

Sokratovo rozhodnutí raději vypít nápoj s jedem než se vzdát svých vlastních přesvědčení bylo odvážným rozhodnutím. Předběhl tím dobu o tisíce let a dal ještě nenarozeným lidem právo na svobodu myšlení a projevu.

Rozhodnutí generála Roberta E. Leea spojit se s Unií a chopit se záležitostí Jihu bylo odvážným rozhodnutím, protože moc dobře věděl, že ho to může stát vlastní život a že to určitě bude stát životy ostatních.

Ale největšího rozhodnutí všech dob, co se amerických občanů týče, bylo dosaženo ve Philadelphii 4. července 1776, kdy padesát šest mužů připojilo své podpisy k dokumentu, o němž dobře věděli, že buď přinese svobodu všem Američanům, nebo jich všech padesát šest bude viset na šibenici!

Už jste jistě o tomto slavném dokumentu slyšeli, ale možná jste si z toho nevzali tu velkou lekci osobního úspěchu, kterou zřetelně učí.

Všichni si pamatujeme datum tohoto přelomového rozhodnutí, ale jen někteří z nás si uvědomují tu odvahu, kterou vyžadovalo. Pamatujeme si naši historii tak, jak nás ji učili; pamatujeme si data a jména mužů, kteří bojovali; pamatujeme si Valley Forge a Yorktown, pamatujeme si George Washingtona a lorda Cornwallise. Ale velice málo víme o vnitřní síle, která byla v pozadí těchto jmen, dat a míst. A ještě méně víme o té nehmotné SÍLE, která nám zajistila svobodu dlouho předtím, než Washingtonova vojska dorazila k Yorktownu.

Pročítáme historii této revoluce a války za nezávislost a mylně si představujeme, že George Washington je Otcem naší vlasti, že to byl on, kdo nám přinesl svobodu, ale pravda je taková, že Washington byl jen doplňkem, protože vítězství jeho vojsk bylo zajištěno dlouho předtím, než se lord Cornwallis vzdal. Nemám v úmyslu obrat Washingtona o žádnou slávu, kterou si tak hojně vysloužil. Spíše chci přenést více pozornosti té úžasné SÍLE, která byla skutečnou příčinou jeho vítězství.

Je holou tragédií, že historikové zcela opomenuli byť jen drobnou zmínku o té neodolatelné SÍLE, která dala život a svobodu národu předurčenému vytvořit nové standardy nezávislosti pro všechny lidi na Zemi. Říkám, že to je tragédie, protože se jedná o tutéž SÍLU, kterou musí použít každý člověk, který překonává těžkosti života a nutí Život, aby vyplatil odměnu, o kterou žádá.

Napoleon Hill

Zdroj: Napoleon Hill – Myšlením k bohatství | 1937 první vydání

Napoleon HIll u svého psacího stroje L. C. Smith. Z jeho masitých, svalnatých prstů  můžete vyčíst, že na tomto stroji napsaly deseti tisíce stran myšlenek.

„Přijmout minulost a pustit se jí, znamená nový začátek.“ Petr Štěpánek

Dovednost, která vás dovede nejdál

Je mnoho dovedností, které stojí za to si v životě osvojit. Jedna z nejcennějších je touha, ochota a schopnost vnímat své nitro a pozorovat motivy svých slov, svých činů a příčinu svého aktuálního stavu. Mám zkušenost, že pokud člověk není ve své kůži, prožívá nepříjemné emoce, je nevrlý, chtivý, snaživý, musivý, bránící se nebo naopak útočící, upovídaný, příliš sebejistý, razantní, radikální, sevřený, lhostejný nebo bez života, úzkostlivý, prahnoucí, mávající rukou nad něčím, pomlouvající, vysvětlující, přesvědčující, nadávající, prudce reagující, netrpělivý, vystresovaný, bojující za něco či proti něčemu, má-li nutkání cucnout si dopaminu z reelsek, rolování, zpráv, her, porna … tak toto vše a mnohem víc má vždy kořen v tom, že člověk není v souladu s pravdou. Nechce pravdu vidět, nechce ji pojmenovat, protože ta ohrožuje jeho ego.

Zkuste se nyní zastavit a jen se zamyslet, jak se zrovna teď máte? Máte v nitru pokoj? Namlouváte si, že máte v nitru pokoj? Jste v běhu pondělkem a chvátáte udělat tohle a tamto? Jste unavení? Sršíte energií? Jste zamlklí? Nebo nadšení? Nebo smutní? Jaké myšlenky se vám honí hlavou? Díváte se ven a vidíte svět, nebo jste pohlceni ve svých představách a myšlenkách a dění kolem vnímáte jen vzdáleně? Cítíte své tělo a jak je jemu? Nebo jste zabarikádovaní ve své mysli a signály těla ignorujete?

Zastavit se a popsat si autenticky svůj stav je první krok k nastolení pokoje v duši. Druhý krok je rozklíčovat příčinu svého stavu. Zapátrat zpětně, kde jste nedali na svůj pocit, na svoji intuici … kde jste řekli a udělali něco, co jste neměli, nebo neřekli a neudělali to, co jste říct a udělat měli. Kde jste se odklonili od ryzí pravdy. Kde jste se snažili působit a vypadat nějak … a jinak, než se právě cítite a kdo doopravdy jste. Kde jste něco skrývali, tajili, někoho se snažili ovlivnit více ve prospěch vašeho zájmu než jeho ... a vůbec to, že jste se snažili někoho ovlivnit.

Přiznat chybu není chyba ale pravda. Přiznat slabost není slabost ale síla. Přiznat si strach je odvaha. Přiznat selhání je autenticita. Nemít masky je opravdovost. Omluvit se je velikost. Odpustit si je smíření. Odpustit druhým je osvobození sebe. Vzdát se … někdy znamená zvítězit … pokud bojujeme egem. Přijmout minulost a pustit se jí znamená nový začátek.

S úctou Petr Štěpánek

Ambasador Napoleona Hilla, Producent & Vydavatel Myšlením k bohatství

www.facebook.com/petr.stepanek.live
producent@myslenimkbohatstvi.film

Zakládáme první Zónu dlouhověkosti

Ze všech projektů, které jsme do naší země přinesli, nebo jsme je pomáhali zrodit, je tento dosud ten největší. Věděli jste, že Vaše tělo je schopné žít ve zdraví a relativní síle do 100+ let? Ačkoli se to stává vzácně, na Zemi existují místa, kde se lidé takového věku dožívají přirozeně a koncentrace centuriánů (stoletých lidí) tam dosahuje vysové koncentrace. Tato místa můžete nalézt na Okinawě, Sardinii, Ikarii, Kostarice a hrstce dalších zón po světe, které odborný svět nazývá MODRÉ ZÓNY dlouhověkosti.

Mnohaleté výzkumy Modrých zón odhalily, že komunity s vysokým věkem dožití a navíc ve zdraví jsou důsledek nikoli genů ale určitých návyků a filosofie životního stylu. V odborných kruzích i v naší zemi se o Modrých zónách hodně hovoří a píše, ale ještě nikde nikdo nezačal nějakou budovat. Až nyní.

S radostí vám představujeme první místo v naší zemi, kde se první osobnosti, obyvatelé a zástupci města společně rozhodli Modrou zónou dlouhověkosti stát. Je to Třebíč a slavnostní představení plánů a přestřižení pásky se uskuteční na 10. srpna 2024 na Festivalu Bohatství.

Více o Festivalu Bohatství

ARCHIV PŘEDCHOZÍCH VYDÁNÍ DOBÍJEČE S NAPOLEONEM HILLEM