Na úplném počátku většiny strachů je omyl, kterému jsme uvěřili. Čeština je krásná řeč, bohatá, sytá, pestrá. Když mluvíte více řečmi, objevíte, že v mnohém je čeština efektivnější než jiné, ale sem tam jí něco schází.

Například v angličtině jsou hned čtyři různé výrazy s rozdílnými významy, které  ale do češtiny překládáme jediným slovem víra. Jsou to slova: Faith, Believe, Trust a Credence. Nejčastěji se setkáváme se slovy Faith a Believe.

To proto se nám tak často při překladech do češtiny stává, že se proti sobě staví slova VÍRA vs. STRACH.

Faith znamená: plná důvěra nebo důvěra v někoho nebo něco.
Believe znamená: přijmout, že (něco) je pravda, zvláště bez důkazu.

Abyste porozuměli jakémukoli překladu anglického textu o víře, potřebujete nutně vědět, jaké slovo bylo použito v originálu. Bez toho nemáte nejmenší jistotu, že se svojí vírou pracujete správně. Anglický výraz Faith je principielně ta víra, která je opakem strachu. Zato Believe je mechanismus víry jako takové, který mimo jiné zapříčiňuje také existenci strachu samotného.

Zatím jsem nenašel český lingvistický ekvivalent pro rozlišení těchto dvou druhů víry. Proto se vám budu tento fenomén snažit různými slovy opsat. V angličtině by nám stačila jediná věta: Fear is just a form of believe. Tedy, že: Strach je jen druh víry. To zní ovšem v češtině podivně, viďte, protože víra je přece prezentována jako opak strachu. Tak si to rozkryjme více slovy.

Strach je určité přesvědčení (většinou iracionální nebo domnělé), že to či ono něco znamená, něco dělá nebo to něco zapříčiní. Například strach z pavouků je ve svém jádru třeba přesvědčení, že pavouk nemá nic jiného na práci, než na vás tajně v noci vlézt, dostat se vám ve spánku do pusy, do ucha nebo do nosu a tam vám naklást vajíčka a škodit. No myslete si o tom, co chcete, ale přesně tento strach jsem měl já sám.

Trpěl jsem od určitého věku arachnofobií. Až když jsem se v dospělosti, před asi devíti roky rozhodl mu čelit, zavřel jsem se s jedním pavoučkem v ložnici a zapátral jsem si v kořenech onoho strachu. A pak mi to došlo, ten malý neškodný pavouček, který má paniku ze mě, když se ho chci dotknout, se v mé mysli jevil jako zákeřné zlo díky hororu Arachnofobie, který jsem viděl jednou jako úplně malý kluk večer před spaním. Ten film mi nahrál do mysli schéma víry (believe) o pavoucích, které mě děsilo. Do té doby jsem měl pavoučky rád a jeden býval dokonce můj kamarád na záchodě, když mě jako malého rodiče odnaučovali z nočníku. Vždy jsem si tam s ním povídával při sezení na prkýnku. Dnes už mám pavouky opět rád a jediné, co k tomu stačilo, bylo spatřit pravdu o původu mého strachu z pavouků. Pravda mě osvobodila.

Podobně na tom budete se všemi svými strachy i vy. Na jejich úplném počátku bude nějaká iracionální víra (believe) způsobená nějakým šokujícím zážitkem nebo ji na vás přenesl někdo, koho jste vědomě či podvědomě vnímali jako autoritu.

Strach z mluvení na veřejnosti, je strach z toho, co si o vás druzí budou myslet, a to může vycházet z víry (believe), že si o vás lidé musí myslet jen dobré věci a vy je nesmíte zklamat, jinak jste špatní a nedostateční. A kořenová vzpomínka může být, že jste jednou tatínkovi, mamince, nebo babičce, dědovi, tetě nebo strejdovi chtěli říct básničku, kterou jste se naučili ve školce, a oni se zasmáli a „nevinně“ vás shodili a zostudili za to že jste to popletli.

Strach z odmítnutí může být třeba víra, že pokud vám někdo na něco řekne ne, je to znamení, že nejste dostateční, nebo že je to selhání a v podstatě oznámkování pětkou. A vy věříte, že správný člověk je, pokud dostává samé jedničky, a vy byste měli být správní.

Kdykoli jsou proti sobě stavěny v knihách osobního rozvoje výrazy VÍRA vs. STRACH, jsou tím nejčastěji myšleny pojmy FAITH vs. FEAR (strach). Faith je kouzelné slovo. Jedná se totiž v samotném jádru o DŮVĚRU. Důvěra je v podstatě odevzdání, puštění kontroly a přináší člověku úlevu ve chvíli, kdy ji plně prožívá.

Strachu se můžete zbavit buď tím, že to, čeho se bojíte, prostě uděláte tolikrát, abyste svému vyplašenému nitru dokázali, že nezemřete, a že jeho schéma víry kolem toho celého bylo vlastně iracionální. Nebo se strachu můžete zbavit tak, že pojmenujete onu iracionální víru a jednoduše objevíte kořen, zvědomíte si ho a pochopíte, že se jednalo o klam. Pochopitelně, ego by rádo, aby to bylo složité, těžké, velké, dramatické, protože je živeno nutností vlastní výjimečnosti a důležitosti, ale je to opravdu snadné. Věřte mi (faith).

Život bez strachu není práce na dlouhé roky. U většiny strachů se jedná o pouhé dny než je zdoláte. Otázkou je, kolik dnů života ve strachu odžijete, než se odhodláte své strachy v pár dnech zdolat. Jedno je jisté, že až to budete mít za sebou, budete se po zbytek života usmívat nad tím, v jaké iracionální víře jste žili, a že zdolání svého strachu vlastně vůbec nebyla tak těžká věc, jako se vám to jevilo, když jste v něm žili.

Ambasador Napoleona Hilla, Producent & Vydavatel Myšlením k bohatství

www.facebook.com/petr.stepanek.live
producent@myslenimkbohatstvi.film