Je nanejvýš úděsné vědět, že pětadevadesát procent lidí světa bezcílně proplouvá životem, bez sebemenšího ponětí o tom, pro kterou práci jsou nejlépe vybaveni, a bez sebemenšího ponětí o tom, že by něco takového jako jednoznačný záměr, o nějž je třeba usilovat, vůbec potřebovali.

Výběr jednoznačného hlavního záměru v životě má svůj psychologický i ekonomický důvod. Věnujme nejprve pozornost psychologické stránce věci. Je v psychologii dobře zdokumentováno, že činy člověka jsou vždy v souladu s převládajícími myšlenkami jeho mysli.

Každý jednoznačný záměr, který je cíleně fixován v mysli a držen tam s odhodláním jej uskutečnit, nakonec prosákne a zaplní celou podvědomou mysl natolik, že automaticky usměrní fyzickou činnost těla směrem k dosažení tohoto záměru.

Váš jednoznačný hlavní záměr v životě by měl být vybrán s rozvážnou péčí a poté, co byl vybrán, by měl být sepsán a umístěn tam, kde ho uvidíte alespoň jednou denně. Psychologický smysl takového kroku je vtisknout tento účel do vašeho podvědomí tak silně, že podvědomá mysl přijme tento účel jako vzor nebo plán, který nakonec ovládne vaše všední činnosti a krok za krokem vás povede k dosažení hlavního záměru.

Na rohu ulice, hned naproti místnosti, ve které píšu, vidím muže, který tam stojí celý den a prodává buráky. Je zaneprázdněn každou minutu. Když zrovna nezabývá prodejem, opéká a balí buráky do malých sáčků. Je jedním z té velké armády tvořící devadesát pět procent lidí, kteří nemají žádný vědomě zvolený smysl života. Prodává arašídy, ne proto, že by se mu ta práce líbila víc než cokoliv jiného, co by mohl dělat, ale proto, že si nikdy nesedl a nevymyslel záměr, který by mu přinesl větší výnosy za jeho práci. Prodává arašídy, protože je tulákem na moři života, a jednou z tragédií jeho práce je skutečnost, že stejné množství úsilí, které do ní vkládá, pokud by bylo nasměrováno jinými směry, by mu přineslo mnohem větší výnosy.

Všichni velcí vůdci zakládají své vedení na jasně vytyčeném záměru a cíli. Následovníci jsou ochotnými následovníky, když vědí, že jejich vůdcem je osoba s jednoznačným hlavním záměrem, která má odvahu podpořit takový cíl činy. Dokonce i vzdorný kůň pozná, když se otěží chopí kočí s jasným záměrem, a takovému kočímu se poddá. Když člověk s jasným cílem kráčí davem, každý ustoupí stranou a udělá mu cestu, ale když člověk zaváhá a svými činy dá najevo, že si není jistý, kudy chce jít, dav mu šlápne na prsty u nohou a odmítne ustoupit byť jen o píď z cesty.

Tolik k psychologickému hledisku jednoznačného záměru. Přejděme nyní k ekonomické stránce věci.

Kdyby parník ztratil kormidlo uprostřed oceánu a začal kroužit kolem, brzy by vyčerpal zásoby paliva, aniž by se dostal k pevnině, přestože by spotřeboval dost energie na to, aby ho několikrát dopravil ke břehu a zpátky.

Člověk, který pracuje bez jednoznačného cíle, který je podložen jasným plánem na jeho dosažení, se podobá parníku, který ztratil kormidlo. Tvrdá práce a dobré úmysly nestačí k tomu, aby člověka dovedly k úspěchu.

Každý dobře postavený dům začínal ve formě jasného záměru a propracovaného plánu, který měl povahu souboru nákresů. Představte si, co by se stalo, kdyby se člověk pokusil postavit dům nahodilou metodou, bez plánů. Dělníci by si překáželi, stavební materiál by se vršil po celé parcele ještě před dokončením základů a každý zaměstnanec by měl jiný názor na to, jak by se měl dům postavit. Výsledek je vám jasný: chaos, nedorozumění a náklady, které by byly neúnosné.

Přesto jste se možná nikdy ani nepozastavili nad tím, že většina lidí dokončí školu a nastoupí do zaměstnání či k výkonu profese bez sebemenší představy o čemkoli, co se byť jen vzdáleně podobá jasnému záměru nebo určitému plánu?

Rada Andrewa Carnegieho zněla takto: „Vložte všechna vejce do jednoho košíku a pak košík sledujte, abyste se ujistili, že ho nikdo nepřevrhne.“ Touto radou měl samozřejmě na mysli, že bychom neměli promarnit žádnou svou energii tím, že se budeme věnovat čemukoliv, co je v rozporu s naším hlavním záměrem.

Ve svém tažení za úspěchem byste měli mít neustále na paměti, co vlastně chcete – tedy přesně vědět, co je vaším konečným cílem – a udržovat si na očích svůj organizovaný plán na jeho dosažení.

Připravte si papír a tužku a odpovězte si na následující otázky. Můžete si na ně odpovídat i v duchu, ale odpovězte si na ně plně, nikoliv jen zběžně. Skutečně se nad nimi zamyslete. Přimějte své vědomí, aby zformulovalo odpovědi do celých vět.

Jaké tři rozdíly spatřujete ve svém smýšlení dnes, po 24 dnech práce s Nakopávačem, oproti tomu, jak jste přemýšleli před ním? Které myšlenky z posledních 24 dnů se zahnízdily ve Vaší mysli nejsilněji?

Když už nyní víte, jakou moc nad lidským osudem mají přesvědčení zapsaná do podvědomé mysli, co byste si přáli zapsat do povědomí Vašich dětí? Jak by zněla prohlášení, kterými byste takové přesvědčení do podvědomé mysli svých dětí zapisovali? Co by se ve Vašem vlastním životě změnilo, pokud byste tato přesvědčení zapsali do své vlastní podvědomé mysli? Jste ochotni to udělat a začít toto do své podvědomé mysli zapisovat? 

DOSÁHNOUT ÚSPĚCHU VYŽADUJE STEJNÉ MNOŽSTVÍ ČASU, JAKO NEDOSÁHNOUT NIČEHO. OBOJÍ VÁM DENNĚ ZABERE 24 HODIN.