Sedm otázek: Kamila Paličková

Sedm otázek: Kamila Paličková

Rozhodli jsme se během krize požádat o rozhovory některé inspirativní osobnosti, které si zakoupily Program Myšlením k bohatství, a zeptat se jich, jak k této době samy přistupují a co by poradily druhým.

Dnes jsme šťastní, že vám můžeme přinést rozhovor s ženou, jejíž příběh je jako noční obloha plná hvězd. Pokud jste právě teď ztracení, stačí vzhlédnout a naleznete v něm směr, krásu i sílu jít dál. Je to příběh mámy, které zbývalo posledních 15 korun v peněžence a tíživá otázka, co za ně koupí synovi k večeři. Zažila nouzi a bezbrannost jako málo kdo. Ze dna se zvedla pomocí přímého prodeje a urputné pracovitosti, se kterou rychle předběhla skoro všechny v oboru. Dnes je Kamila Paličková ambasadorkou Business & Professional Women v Organizaci spojených národů OSN, majitelkou společnosti Aido Group a zakladatelkou Redline Expedition – vizionářského projektu, který pomáhá chránit ohrožené živočišné druhy Afriky.




Co je podle vás úspěch a jaké je tajemství toho vašeho?

Kamila: "Za úspěch považuji pocit štěstí a vnitřní naplněnosti. Pro každého to tedy představuje něco jiného. Nutnou podmínkou je pochopení „kdo jsem já“ a co konkrétně mě činí šťastným. Pro mě osobně úspěch není nic statického. Radost je v životě a život je v pohybu. Pro mě je štěstí v růstu a proměnlivosti. Jakmile setrvávám dlouho na jednom místě, začnu mít pocit stagnace a přestanu se cítit šťastná. Obvykle mi trvá 6 – 12 měsíců než tento vnitřní stav v plné síle rozpoznám. Pak projdu vnitřním chaosem a hledám „kam se vrtnout“ a kudy povede moje další cesta. Někdy se jedná jen o drobné změny, jindy jsou to velké kroky s významnými důsledky. Prošla jsem tímto stavem ve svém životě již několikrát, a proto již dnes vím, co se děje a co mě čeká. Jednoho dne se pak probudím a mám jasno. Přesně vím, co chci a kam povedou mé další kroky. Jakmile v chaosu rozpoznám hlas srdce a své intuice, vím, že to je ono. Následně se objeví ztracená energie a začnu s realizací."


Jaká jedna lidská dovednost (vlastnost) Vás dostala tam, kde jste?

Kamila: "Odvaha vyslyšet hlas svého srdce. Srdce má vždy pravdu. Často to znamená jít mimo zónu komfortu. Mnohdy dočasné zhoršení finanční situace nebo emoční pohody. Z aktuálního pohledu rozhodnutí někdy vypadá jako prohra nebo neúspěch. Obvykle to s sebou nese zvládnutí pocitu ztráty, který drží většinu lidí při zemi tam, kde nejsou šťastní. Z dlouhodobého hlediska ale všechna má rozhodnutí „ze srdce“ vždy byla správná. Na konci zůstane dobrý pocit z vlastní odvahy a čisté svědomí. No a v mém případě určitá otravná urputnost, pokud něčemu věřím."


Jaká Vám vyvstala se současnou karanténou největší výzva?

Kamila: "Pro mě karanténa přišla paradoxně v ten nejlepší možný čas. Dlouhé roky jsem fungovala v mnoha rolích. Navíc jsem typ člověka, který jde do všeho na plno a někdy „až na doraz“. Práce s vlastní energií je klíčové téma, které se celoživotně učím. Opakovaně se přepínám. Protože jsem již delší dobu cítila, že jsem fyzicky a psychicky vyčerpaná, rozhodla jsem se vzít si na dva měsíce pracovní volno. Cestovat, navštěvovat přátele, věnovat se novým koníčkům a dovednostem, které jsou na mém seznamu všeho, co bych ještě chtěla stihnout a naučit se. Již z té poslední věty je asi cítit, že můj odpočinek měl být naplněný mnoha aktivitami. Život se ale rozhodl ve správný čas zařídit to tak, abych skutečně odpočívala pasivně, nedělala téměř nic a jen odpočívala. Na začátku března jsem ještě stihla cestu na zasedání OSN do New Yorku. Během mého pobytu se začal program rušit, zbytek české delegace vůbec nepřiletěl a s opatřeními, která se začala spouštět jsem vytušila, že situace je vážnější, než se na první pohled zdálo. Zpět jsem přiletěla o pár dní dříve posledním letadlem před uzavřením hranic. Všechny mé plány vzaly za své a po tom, co se mi zpomalil mozek a tělo (což trvalo téměř 3 týdny), jsem se dostala do stavu absolutního odpočinku. Spím až 14 hodin denně, čtu, vařím, peču, pracuji na zahradě, cvičím jógu, věnuji se svým psům a kočkám, synovi a sama sobě. Nechodím na emaily, po většinu dne mám vypnutý telefon, informace týkající se koronaviru jsem přestala sledovat. Dny se zvláštně zpomalily. Je to pro mě nová zkušenost, kterou si velmi užívám. Karanténa tak pro mě není výzvou, nýbrž velkou příležitostí. Umožnila mi se skutečně zastavit."


Jakou jste objevila pro sebe v této době největší příležitost?

Kamila: "Prostor slyšet sama sebe, aniž by mě z vnitřního ticha vytrhávaly vnější vlivy. Patřím k tomu šťastnému typu lidí, kteří ve všem nejdříve hledají to pozitivní. Vděčnost za to dobré je důležitá pro spokojenost v životě. Vždy na tom člověk může být hůře i lépe. Je jen na nás, zda je naše sklenice v kterékoliv životní situaci poloprázdná nebo poloplná."




Odkud v těchto dnech čerpáte inspiraci a jaká je vaše filosofie pro těžké časy?

Kamila: "Z ticha. V každém období životních změn, kdy prožívám vnitřní chaos, nakonec přijde období, kdy potřebuji ticho. Bez lidí. Bez TV. Bez hudby. Bez cizí energie. Bez pocitů povinnosti k někomu a něčemu jinému. Skutečné ticho, ve kterém se vytvoří prostor slyšet sám sebe. A možnost cítit, co skutečně chci."


Jakou radu byste dala lidem po čas karantény? Jak Vy sama trávíte čas během ní?

Kamila: "Jako dítě jsem milovala film Dva roky prázdni. Skupina chlapců nedopatřením místo prázdninové cesty odpluje na lodi. Na moři a na ostrově zůstanou celé dva roky. Je to něco, co nechtěli, neplánovali a nebyli na to připraveni. Museli překonat mnohé nepřízně a neměli úniku. Zůstali uzavření v omezené skupince lidí. Přesto po prvotním šoku zůstali pozitivní, postavili se ke skutečnosti čelem a hodně se naučili. O sobě, o vztazích s ostatními i o životě. Jako malá jsem si přála, abych něco podobného zažila. Dnešní dospěláci mohou nalézt v aktuální situaci s tímto filmem mnoho paralel. Přála bych jim, aby si rozpomněli na čas, kdy byli malí a uměli snít. Aby se pro ně stávající situace stala takovými pár týdny/měsíci „prázdnin“. Šancí, která se možná již nikdy nebude opakovat. Něčím, co neplánovali, ani nechtěli, ale díky svému přístupu a myšlení využili."


Co změníte ve svém životě po karanténě? Změníte nějak svůj přístup k životu?

Kamila: "Mám životní principy, které se mi v životě a ve změnách osvědčily. Změny mě čekají, nebudou však důsledkem karantény. Ta byla jen užitečným pomocníkem ve vnitřních procesech, kterými bych prošla tak jako tak. Pevně věřím, že ekonomika se vrátí brzy k normálnímu fungování a ponecháme si ze situace to dobré. Třeba více homeofficů, porad a pohovorů na dálku. Ušetříme tak přírodu a čas, který místo ranní dopravní zácpě můžeme věnovat společné snídani s rodinou."


Děkuji Kamile Paličkové za čas, který odpovědím věnovala. Když jsem před rokem poprvé z jejích vlastních úst slyšel její příběh, seděl jsem se zatajeným dechem a v očích měl slzy. Připomněl mi slova, která řekla první dáma Eleanor Rooseveltová při setkání s Mary McLeod Bethunovou ve filmu Myšlením k bohatství. Dovolím si parafrázi "Díky Bohu za všech těžkosti, které jste tehdy měla Kamilo. Pomohly zrodit neobyčejnou ženu. Ženu, která je pro Česko dar."


S úctou a přání štěstí všem, kdo jste dočetli až sem, Petr Štěpánek - Producent Programu Myšlením k bohatství a projektu Cesta vděčnosti


Zakoupit Program Myšlením k bohatství Budete jej mít na celý život a bude růst s Vámi



Comments

Login to comment

No comments posted