O cestě k bohatství s Monikou Minaříkovou

O cestě k bohatství s Monikou Minaříkovou

Podnikatelka, cestovatelka a majitelka pražského Hair Salonu Monami Monika Minaříková se odrazila od svého dna, ze své nástěnky vizí udělala realitu, objevila svůj životní úkol a její příběh si dnes vypráví lidé, když potřebují inspiraci.

Když byste se mě zeptali, kteří lidé mě nejvíce ovlivnili v tomto roce, bez zaváhání bych vám jich hned několik vyjmenoval a byla by mezi nimi úspěšná podnikatelka, cestovatelka a majitelka pražského Hair Salonu Monami Monika Minaříková. Naše seznámení doprovázela celá řada nekonečně nepravděpodobných náhod. Hlavou byste je nevymysleli. Stali se z nás přátelé a moc mě potěšilo, když Monika souhlasila s rozhovorem pro Program Myšlením k bohatství.




Přemýšlel jsem o Tvém příběhu Moniko a přijde mi to jako, že si žiješ takový americký sen v Čechách. Jsi z malé vesničky z Moravy, z posledního místa na mapě, o kterém skoro nikdo neví, a ty jsi se rozhodla – pojedu do Prahy a udělám díru do světa. Jak se to stalo?


Zajímavý, jak začínáme (smích). Já jsem do Prahy poprvé přijela v šesti letech, když mě sem vzal můj táta na výlet. Pracoval tady jako malíř pokojů. Když jsem Prahu uviděla, řekla jsem si, já tady budu žít. Bylo mi šest nebo sedm a časem se ta touha žít tady stupňovala. Pak jsem jednou uviděla v televizi pořad Vypadáš skvěle. Viděla jsem ty krásné proměny, ke kterým profesionální stylisté pomáhali lidem a zamilovala si to. Táta mi ty pořady začal natáčet a já si je vždy stopla a přemýšlela, jaká změna by těm lidem pomohla. Ve čtrnácti letech jsem se definitivně rozhodla, že budu kadeřnice a šla do učení, protože přesně k takovým proměnám jsem chtěla druhým pomáhat i já.


O rok později dostal táta zakázku na vymalování stejného studia Wella v Praze, ve kterém pracovali úžasní kadeřníci Blanka Hašková a Honza Těšík. Přesně ti, kteří v pořadu Vypadáš skvěle pomáhali při proměnách. Táta se za mě přimluvil, zda by mě přes prázdniny vzali jako pomocnou sílu. A tak jsem každý rok makala na tom, abych byla dobrá kadeřnice, mohla se dostat do Prahy a být v jejich týmu. Každé prázdniny jsem jela do studia Wella, kde jsem zametala vlasy, pozorovala, jak pracují, a pod křídla si mě vzal přímo Honza Těšík, kterému jsem moc vděčná.


Spousta lidi se mě Petře ptá, jak jsem mohla vědět, co chci dělat už takhle mladá, když oni to neví ani teď ve čtyřiceti nebo padesáti. Říkám jim - já jsem se rozhodla. Rozhodla jsem se, že to budu dělat. Taťka mi řekl, ať si to rozmyslím, abych nepřišla za rok s tím, že chci změnit školu. Jsem šťastná a vděčná za mé rodiče, protože mě nenutili plnit jejich představy o mé budoucnosti.


V televizi není moc pořadů jako Vypadáš skvěle. Tím chci říct, jaké jsou šance, že si vyberou právě tebe? Ty si jsi o tom snila a nyní ten sen žiješ.


Mám nástěnku vizí a mám také obrovskou knihu, kam si dávám všechno, co jsem už zažila. Kdysi jsem si na tu nástěnku dala fotku ženy, která stála před kamerou. Byl to symbol toho, že jsem chtěla být živě v televizi. Toužila jsem po tom a vizualizovala si, jaké to bude. Prociťovala jsem to ve svém nitru, ale nepřicházelo to. Osm let to byl jen sen. Až jednoho zlomového dne jsem si řekla, že tu fotku prostě založím a už na to nebudu myslet. A najednou, když jsem to pustila, tak to přišlo. Ozvali se zčistajasna z televize. Říkala jsem si, jak je to možné? Dnes už vím, že když něco opravdu hodně chceš, hodně moc, tak to musíš trošku pustit, dát tomu volnost a najednou bum, něco se stane a přijde to.


Když se vrátím k tématu proměn, tak abys mohla dělat proměny pro druhé, možná jsi musela sama nejdřív projít nějakou vnitřní proměnou. Kam jsi se posunula během té cesty?


Přestěhovat se v 18 letech do Prahy a nemít tu nikoho, bylo těžké. Žila jsem z dýšek od klientů a bála se, jestli vše finančně zvládnu. Dělala jsem hodně akcí zadarmo, abych měla kontakty a byla víc vidět. Největší vnitřní proměna ale nastala, když mi bylo dvacet let. Dřela jsem šestnáct hodin denně. Nedávala jsem si čas na sebe, jenom jsem pracovala. Měla jsem sice peníze a svůj vlastní salón za hotové, ale nebyla jsem šťastná. (odmlčení) Někdy ani nevíme, proč to chceme udělat, ale najednou přemýšlíme, že ukončíme svůj život, aniž bychom si uvědomili náš úkol tady na světě. Já jsem prožívala chvíle, kdy jsem si i přes to všechno, co jsem měla, připadala jako nedůležitá a neschopná. Myslela jsem si, že to, co dělám, je každému jedno a říkala jsem si, proč tu vůbec jsem, když to nemá smysl. Na druhý den jsem si uvědomila, že můj život je moc důležitý na to, ho vzdát.


Jediné, co jsem věděla, bylo - že se nikdy nevzdám svého snu. Proto je teď mým mottem - nepřipravím se o něco krásného jen proto, že to bude těžké. A v tom mi nejvíc pomohly knihy. Vždy jsem milovala knížky a vždy jsem si kupovala business literaturu - všechno od Kiyosakiho a Napoleona Hilla. Ale četla jsem i duchovní knihy např. Čtyři dohody nebo Mnich, který prodal své Ferrari. Tím, že jsem věřící, tak v dnešní době potřebuji hodně vyvažovat, proto střídám business a pak zase něco pro ducha. A pak mi jednou kamarádka půjčila DVD The Secret – Tajemství. A s ním začala asi největší proměna mého života. Od té doby se zhmotnily snad všechny cíle, které jsem měla. Najednou jsem dostala návod, jak to vše udělat. A já to udělala.


Zmínila jsi rovnováhu, být vyvážená a vědět, jaký je tvůj úkol v životě. Znáš svůj úkol v životě?


Ano. Musela jsem ho ale najít. Nebylo to hned. A našla jsem ho opět ve velkém pádu, když jsem v práci měla syndrom vyhoření. To jsou chvíle, které Tě nutí nahlédnout do sebe a hledat smysl. A pak přijdou různé situace, ve kterých začneš svůj životní úkol objevovat. Ten úkol není stejný pro všechny. Každý máme svůj a ten se někdy s věkem mění. V této chvíli ten svůj znám.


Jen pro zajímavost Moniko, jelikož nevím, jaký úkol pro sebe vnímáš, má stále něco společného s proměnou u druhých lidí? Třeba tou vnitřní?


Ano - ukázat cestu, být správným příkladem, pomáhat lidem. Snažím se už předávat zkušenosti, ale stále se sama hodně učím.


Mluvila jsi o The Secret – Tajemství. Jakým způsobem tě to ovlivnilo a jakým způsobem jsi jej začala používat?


Dvakrát denně jsem si to pouštěla po dobu měsíce. Pro mě to bylo jako vzkříšení. Já teď nad tím přemýšlím, proč jsem si to vůbec pouštěla. Byly to myšlenky, které jsem v životě od nikoho neslyšela. Neustále jsem to poslouchala - při vaření i žehlení. Stávalo se mi taky, že jsem to měla puštěné a najednou jsem si řekla wow, to jsem ještě neslyšela. I když jsem to poslouchala už několikrát. Tajemství mě naučilo, že si musím vizualizovat, a hlavně musím cítit, že už mám to, po čem toužím. Lidé se soustředí při psaní svých snů a cílů na budoucnost a píší „Budu mít!“, ale jedna z důležitých myšlenek je, že si máme říkat „Už to mám!“ anebo, že jsem už takový člověk a stanovit si datum.


Pokud bys měla dát někomu návod na vnitřní změnu, co bys mu řekla?


Položila bych mu otázku: „Proč se chceš změnit?“ A pak bych mu doporučila knihu. Nyní lidem hodně radím a doporučuji knihu a Program Myšlením k bohatství. Měli by si seřadit svoje životní hodnoty a určit, na jakém měsíčním výdělku budou mít dostatek, protože štěstí není o tom mít několik miliónů na účtě ale o tom umět správně žít. Uvědomit si, zda je moje rodina spokojená. Zamyslet se, jaký jsem rodič. Nakoupila jsem taky několik knížek Jistou cestou k bohatství a vždycky, když cítím, že ji mám někomu dát, daruji jí i s věnováním, jako to udělala kamarádka mně s Tajemstvím.


Co pro tebe v životě znamená vděčnost a jak je v tvém životě obsažená, a hlavně jsi vděčná, protože jsi splnila ty věci, které jsi chtěla, nebo jsi byla vděčná už předtím?

Vděčnost se musí trénovat – ostatně jako vše. Tím, že jsem věřící člověk, byla jsem vždy vedena k pokoře. Kolikrát jsou pro mě druzí víc než já pro sebe. Všimni si třeba na jídle, jestli dáš druhému člověku tu lepší část nebo si jí necháš pro sebe? Také vytěsňuji špatné věci v životě. Jsem skvělá v tom, že zapomínám na špatné věci, které mi lidé dělají (smích). Nechci se utápět v minulosti a v bolestech. Když se ráno probudím, jsem vděčná za nový den. Stalo se mi jednou, že jsem měla v bytě zimu, nefungovalo topení a já seděla uvnitř v zimní bundě. Telefonovala jsem s majitelkou bytu a šla na mě pomalu zlost, ale hned se projevila druhá, světlá stránka a v duchu jsem si řekla, buď vděčná, buď ráda, že vůbec máš bundu a že nejsi na ulici. Vděčnost znamená, být ve stavu pokory a děkovat za to, co mám nebo dostávám. V životě mě vděčnost dostala k dalším lidem, kteří můj život obohatili v dalším pochopení. Jako Ty Petře. Jsi neuvěřitelně pokorný člověk a ráda se od Tebe učím.


Děkuji Mony, tak to se učíme od sebe vzájemně. Já si myslím, že člověk, který je vděčný, má touhu tvořit, touhu dávat. Není tolik motivovaný věcmi, které může získat, ale spíše tím, co může dát. Když je člověk hodně vděčný, začne si uvědomovat svoje dary, talenty. A to, že tohle všechno nedostal jen kvůli sobě, ale aby tyto dary daroval zase dál.

Ano souhlasím s tím co říkáš - být věčně vděčný. Tak to stojí i v Tajemství.


V Česku jsme obecně málo vděční. Co si myslíš, že nám schází?


Důvěra a láska. Jezdím často pracovně do Ameriky. Bydlíme většinu času u přátel v jejich velkých domech. Přijdou, dají nám klíče, řeknou hele, my odjíždíme pryč na víkend, ledničku máte plnou, vezměte si, co chcete, a užijte si to tady. V tu chvíli jsem si řekla wow. Tohle se moc u nás nestává kolikrát ani v rodině. A ještě lidem schází - milovat sám sebe. Dokázat odpustit sám sobě věci, které jsem udělal špatně. Naučit se jít spát s čistými myšlenkami a ne se špatným pocitem a výčitkami, protože jací jdeme spát, takoví se opět probudíme.


Zmínila jsi Myšlením k bohatství, našla jsi v něm něco, co tebe posunulo? Čím tě tak zaujalo, že jej tolik doporučuješ?


Když vezmeš tuhle knihu a otevřeš ji na jakékoli stránce – vždy se něco naučíš. Miluji To. Najdeš tam takové informace, které nenajdeš nikde jinde. Mluví se v ní o touze, víře, autosugesci, obrazotvornosti, organizovaném plánování, rozhodnosti, vytrvalosti, tajemství sexuální transmutace, podvědomí, mozku a na úplném konci knihy – o šesti démonech strachu. Když vím, že potřebuji nějakým způsobem nakopnout a mít nové myšlenky, tak mi to vždycky pomůže. Pokud chci někomu druhému pomoc změnit život k lepšímu, tak mu povím o knize a Programu Myšlením k bohatství...


Náš rozhovor pokračoval ještě dál a přesunul se do osobní a hluboce filosofické úrovně, která by vám bez kontextu našich životů dala jen málo. Proto jsem se rozhodl zakončit právě zde. Děkuji Monice za její čas a každému z vás, kdo jste dočetli až sem, přeji bohatství ve všech aspektech života.


Rozhovor pro Program Myšlením k bohatství vedl: Petr Štěpánek

Zpracování do textové podoby: Petr Adamec


Desítky dalších článků naleznete v Blogu po zakoupení Úplného Programu Myšlením k bohatství.

Program Myšlením k bohatství studuje již více než 1.300 lidí v Česku.

Začněte jej studovat také: www.myslenimkbohatstvi.film




Comments

Login to comment

No comments posted